Doprava na Srí Lance

Na motorce

Srí Lanka je rájem skútrů. Snadno se s ním dopravíte mimo turistická letoviska. Je malý a všude s ním projedete, navíc je velmi levný.

Půjčení skútru vás výjde asi na 150 Kč za den a máte naprostou svobodu pohybu.

Tuk-tukem

Takzvaný tuk-tuk je motorová tříkolka, která je na Srí Lance velmi oblíbená. Tuk-tuk je v podstatě nejrychlejší a proto i nejběžnějším dopravním prostředkem ve městech a jejich blízkém okolí. Pokud pojedete krátkou vzdálenost, určitě jízdu tímto vozem zkuste, pro delší vzdálenosti využijte ve svém zájmu raději jiný dopravní prostředek. Tuk-tuk není moc pohodlný a do jednoho vozu se vejdou dva lidi jen tak tak. O ceně se vždy domluvte s řidičem předem ještě před tím než vyrazíte. Nezapomeňte mít u sebe více drobných, řidiči pro vás jako pro turistu nebudou mít nazpět. Obyčejná cena za 1 km je cca 50 až 60 rupií, řidiči se ale snaží cenu zvednout až na její několika násobek, proto se snažte smlouvat.

Na krátkou vzdálenost by jste neměli zaplatit více jak 100 rupií.

Taxíkem

Pokud chcete cestovat raději taxíkem, dohodněte si cenu s řidičem vždy předem, většina taxíků není totiž vybavena funkčním taxametrem.

Cena za 1 km jízdy v lepším klimatizovaném taxíku se běžně pohybuje kolem 30 rupií.

Ve větších městech a turistických střediscích jezdí jako taxi minibusy.

Autem

Na Srí Lance si vlastní automobil mohou vzhledem k jejich prodejní ceně dovolit pouze movitější obyvatelé. Samotné ceny automobilů jsou na zdejší poměry vysoké a navíc jsou zatížené vysokou daní, díky níž se konečná cena za automobil vyšplhá na astronomickou částku, kterou většina místních není schopna dát dohromady. Na druhou stranu jsou zde vysoké ceny za automobil tím nejrozumnějším řešením. Srí Lanské silnice, které jsou často v žalostném stavu by větší zatížení zřejmě nezvládly.

Autobusem

Protože je autobusová síť na Srí Lance velmi hustá, jsou autobusy nejpoužívanějším dopravním prostředkem.

Jejich výhodou je, že jezdí prakticky všude, velmi často a jízdné je cenově příznivé.

V každém autobuse je přítomen průvodčí, který vybírá peníze za jízdné. Nepočítejte však s tím, že vám jako cizinci vrátí drobné a smiřte se s tím, že stejně zaplatíte více než místní. Záměrně bude pro vás trochu problematické rozpoznat autobusové zastávky. Zastávky jsou všude kolem, ale postrádají jakékoliv označení, autobusy tak většinou staví někde na ulicích. Nemůžete se orientovat ani podle jízdních řádů, které nejsou k dispozici. Autobusy ale jezdí v jen několika minutových intervalech, takže se stačí postavit na zastávku a chvilku počkat. O technickém stavu autobusů se není třeba ani zmiňovat, každý si může udělat obrázek sám, když řeknu, že kvalita mnohých je nulová.

Na Srí Lance se můžete setkat se dvěma typy autobusových linek a to státních a soukromých. Autobusová společnost Ceylon Transport Board – CTB je jedinou státní autobusovou společností, zbytek tvoří společnosti soukromé. Každý dálkový autobus zastavuje po pár hodinách u obchodů s občerstvením.

Státní autobusy
Nejlevnější jízdné zaplatíte u státního dopravce. Na Srí Lance jezdí dva druhy státních autobusů. Červenou barvou jsou označeny běžné autobusy, které jezdí na krátké vzdálenosti. Ceny se na tyto kratší vzdálenosti pohybují kolem 20 rupií. Cesta těmito autobusy je ale opravdu pravým adrenalinovým zážitkem. Většina autobusů jezdí přeplněných a neustále někdo přistupuje. V těchto autobusech se opravdu stojí kde se dá a když už opravdu není místo, běžně si někdo stoupne i na venkovní schůdky. Pokud někdo cestuje s taškami nebo s dětmi, většinou se i ony odkládají všude možně, nejlépe k někomu na klín.

Důležité je zmínit, že první sedadla za řidičem jsou vyhrazená pro mnichy. Vyhrazená mohou být i sedadla pro těhotné ženy a pro invalidy.

Staví se na každém rohu, takže je cesta velmi zdlouhavá. Na druhou stranu je ale takové cestování téměř zadarmo.

Klimatizaci a další obdobné vymoženosti raději neočekávejte.

Dálkové státní autobusy jezdí mezi velkými městy, jako například na trase Colombo – Matara nebo Colombo – Kandy. Tyto autobusy poznáte podle bílé barvy. Autobusy pojmou poměrně velké množství lidí, ale cesta může být stejně dlouhá, jako cestování s autobusy červenými. Řidiči totiž rádi zastavují místním kdekoliv si mávnou. Ani v dálkových státních autobusech nečekejte moderní klimatizované vozy.

Soukromé autobusy
Autobusy soukromých společností nejsou tak velké jako státní, většinou jsou označeny různobarevně a jezdí jak mezi většími městy tak i na krátké vzdálenosti. Jízdné vás v těchto autobusech vyjde asi na dvojnásobek, než byste zaplatili u státního dopravce, nicméně je to cena pořád velmi slušná.

Tyto autobusy zastavují kdekoliv na mávnutí, ať již chcete nastoupit nebo vystoupit.

Většina autobusů lepších soukromých společností je klimatizovaná, nemusí to ale být vždy pravidlem. Na Srí Lance se můžete setkat i s minibusy cca pro 5 lidí.

Vlakem

Vlaková doprava je sice pohodlnější, než ta silniční, ale je kvůli nepříliš rovným kolejím a špatnému stavu samotných vagónu velmi pomalá. Zastávky jsou navíc umístěné poměrně blízko u sebe, takže vlak zastavuje každou chvilku. Do vlaku nastupují nejrůznější prodavači s potravinami a žebráci. Toalety ve vagonech jsou “tureckého typu”.

Jízdní řády jsou hlavně na hlavních železničních trasách celkem dodržovány. Vlaky na lokálních trasách mají ale zpoždění téměř pořád, často dosahuje i řádu několika hodin.

Podle jízdních řádů se moc orientovat nejde, problém v tom, že je běžně nikde nenajdete. Jízdní řády jsou sice k dispozici na internetu, ale nemusejí být vždy aktuální. Pokud si nevíte rady, můžete se ale zeptat přímo na železniční stanici.

Cestovat můžete v jedné ze tří vozových tříd. První třídy jsou umisťovány pouze do expresů a zpravidla se jedná o poslední vůz celé soupravy s vyhlídkovým proskleným čelem. První třídy jsou klimatizované, případně vybavené fungujícími ventilátory. Druhá třída je vybavena polstrovanými sedadly a větráky, které ale nefungují vždy. V třetí třídě jsou pouze dřevěné podélné lavice. Tato třída patří mezi místními k nejoblíbenějším a proto je nejvíce přeplněná. Některé vlaky vám usnadní výběr třídy, protože mají pouze třetí třídu.

Tip: Za vidění stojí krásný horský úsek mezi Haputale, Ellou a Badulou. Vlak projíždí v krásné přírodě a máte šanci spatřit čajové plantáže, mosty a vodopády.

Pohyb v destinaci
5 (100%) (hlasů: 1)

Jaký je váš názor?